Salazaret, děkuji ti za úžasné počtení! Přiznám se bez mučení - stejně jako u tvých ostatních rozepsaných povídek jsem zbaběle čekala na konec. Dokážeš člověka velice krásně vtáhnout do děje a já se jednoduše bála, že bych špatný konec nerozdýchala. :-) Inu, dobře to dopadlo. Alespoň nikdo neumřel a ti dva mají naději. A pokračování? Těším se, ale... No prostě budu doufat v happyend. :-)))

P.S.: Harryho sebevražedné stavy jsi popsala úžasně děsivě. Brrr, ještě teď mám husí kůži.