Teď už skutečně chápu tvou narážku, že se Harry na život dívá pořád stejně. Jenomže máš vlastně pravdu. Nebyl důvod ani čas měnit postoj. A já nevím... Ačkoliv si pod označením "šťastný konec" představuji opravdu něco poněkud jiného ;-)... Tvůj závěr působil tak smířeně, že jsem se dokázala dokonce usmát. Jako Harry. Takže tohle vlastně... Z jistého úhlu pohledu by se to dalo vážně považovat za... správný konec? Dalas mi zabrat. :-) Moc děkuji!