Myslím, že se ti tahle kapitola opravdu povedla. Popis Harryho pocitů - perfektní. Severusovo znechucení situací do které byl také přinucen - a s sebou samým, když ví, co musí udělat. *Soustředit se jen na úkol * - Tak tohle bylo fantastické. Přesně jsi dokázala vystihnout rovnováhu v Severusově jednání. On na rozdíl od Harryho není dítě, ale dospělý. Uvědomuje si nezbytnost toho, co musí udělat a protože častokrát v životě musel dělat hrozné věci které se mu příčily - je vůči SOBĚ dostatečně tvrdý, aby svůj úkol dokázal splnit. Ale v hloubi duše není krutý a sadistický. Proto se snaží přeci jen být alespoň v mezích možnosti ohleduplný. * Pláč, slzy, nenávist a vina...* pro nejbližší dobu shrnutí jejich vztahu.
Prostě fantasticky napsané. Máš můj obdiv. Na téhle kapitole bych nezměnila ani slůvko