Myslím, že jsi nic krásnějšího nenapsala, Sal.
Ano, je to děsivé, ano, je to i smutné. Ale především je to hluboké. Je to nevím, kde je nahoře a kde dole, ale…
Sladké láskyplné ale.
Děkuji, Sal.
Děkuji.
P.S. …ruka. Moc bych si přála, aby až se na ni jednou podíváš, nebyla to ani fáze č. 1, ani fáze č. 2. Přála bych si, aby to bylo pousmání zkušené duše a něžné připomenutí hlouposti mládí. A než mě za tu větu odsoudíš, nechej to ustát, dobře? Má svůj smysl.