Dnes jsem přečetla tuhle povídku a musím ti pogratulovat. Vystihla jsi to dokonale. Většina lidí, když píše tahle témata, tak to nedokáže táhnout správně. Sama jsem si před lety prošla šikanou od nejlepších přátel, prostě mě zradili a cítila jsem se osamněle, stejně jako tvoje pojetí Harryho. A stejně jako on jsem se nenáviděla, protože jsem jim stále odpouštěla a nedokázala jsem se na ně zlobit. Naprosto si to dokážu představit a vžít se do toho. Severuse je mi líto, ale přijde mi dost neohrabaný. Vlastně si myslím, že jedná stejně jako Harry. Ani jeden se na to nedívá z pohledu toho druhého, aspoň jak to na mě působí. Jsem zvědavá, jak se věci budou ubírat. Severus jde tím správným směrem, ale Harryho více méně táhne nedobrovolně za sebou. No... opravdu se těším na další kapitolku s kapesníčky po ruce ;)