Bylo by nošením dříví do lesa opakovat všechny ty superlativy, jimiž Tě už zahrnuli čtenáři přede mnou. Pod každý z nich se podepisuju.
Umíš navodit děsuplnou atmosféru Psa baskervillského a Ptáků, kterou přímo zbožňuju, pokud ovšem jsem bezpečně schovaná za spolehlivě zamčenými dveřmi bytu. Teď bych nevylezla ani s odpadem do kontejneru kousek za barák.
Vztah Sherlocka a Johna je úchvatně jiskřivý; Moffat s Gatissem by se měli inspirovat, aby to konečně vzali správně do ruky! Věčná škoda, že si to nemůžou přečíst.
Já tedy doufám, že John není tím vrahem, Sherlock by to možná ocenil, ale Scotland Yard by na to nepohlížel tak shovívavě. To by se Sherlock musel nechat zavřít s ním, aby mohli pokračovat...
Nechci tlačit na pilu, protože vím, že umělecká inspirace nepřijde na povel. Stejně jako ostatní se však nemůžu dočkat dalších kapitol. Vpravdě ztracený je den, kdy něco nenapíšeš (tím něčím myslím pochopitelně johnlock), nechat zahálet takový talent je hřích. Co hřích, přímo zločin! Hrdelní zločin páchaný na nás čtenářích. Nevíš snad, že nadaní umělci mají morální povinnost povznášet ducha lidstva z přízemnosti všedního života do vyšších sfér? Tak nás prosím dál nenapínej. Povzbuzením v další tvorbě Ti budiž vědomí, kolik radosti rozdáváš nadšeným čtenářům.