Četla jsem tuhle jednorázovku asi 3x. Ale teprve teď jsem se dostala k okomentování. :)
Video je skvělé, patří k mým oblíbeným,.
Zajímavé bylo, že si John představoval Sherlocka jako anděla. Zrovna někoho, jako je on. Napadlo mě u toho...
Byl to jen malý okamžik. V ten jediný moment jsem věřil, že vytáhne křídla. Věřil jsem tomu slepě a byl jsem si jistý, že se za ním objeví pár černých křídel. Ano. Museli být černé a jemné, stejně jako jeho vlasy. A potom by s nimi zamával a pomalu sletěl dolů ke mě, a já bych ho obejmul. V ten jediný moment jsem tomu věřil stejně, jakoby se přesně tohle mělo stát. A v ten druhý... Jsem pochopil.
Krásné. Moc pěkně napsané. Děkuji moc.
Doufám, že budeš psát dál, já bych za další povídky byla moc ráda. :) (především za ty s Johnem a Sherlockem) Zatím, jen tiše doufám...