Tohle je nádherná povídka, podle mě říká strašně důležitou věc - je snadné si někoho idealizovat, mít ho za Boha a říkat si, že ho miluješ a obdivuješ. Ale opravdová láska, je, když víš, že je to jen člověk, který krom těch skvělých vlastností má spoustu chyb - a miluješ ho stejně, možná ještě víc.
Opravdu si myslím, že přes všechny jeho "speciality" John předreichenbachvého Sherlocka obdivoval, tím prvním způsobem a teprve pokud se dostane do fáze dva, tak z toho teprve může být fungující vztah. Tvůj John se s tím už vypořádal, řekla bych že ten seriálový s tím pořád bojuje.