Miláčci! Moje zlatíčka! Já jsem za Vás tak strašně moc ráda! Děkuji za krásné komentáře! Moc mě potěšily a zahřály na srdíčku. O to dřív bude další kapitola.
Neslibuji, že bude brzy, ale bude! Totiž jak jsem psala... zrovna teď se to celé otočilo a začíná úplně jiný příběh. Psaní bude složitější a asi taky delší.
Harry... prošel jistou změnou... možná jste si ji všimly. Možná ne. Je to... bolí mě to, že mu tak ubližuji. Ale musí to být. Aby člověk pochopit... aby zesílil, musí trpět. V téhle povídce obzvlášť.
Čas přinese světlo. Pochopení... možná i lásku, které v téhle povídce není. On nenávidí sebe jaká já nenávidím svou osobu. Musíme společně projít jistým procesem. Začít milovat. Ale ne ostatní. Ale svou duši. Své tělo. Tahle povídka je o mé duši... o tom, co se v ní skrývá. Ale je i o něm. O týraném dítěti, který tak moc potřebuji být milován. Pochopen.
Čekejte. Přijde to. Chce to čas.

Vaše Salazaret