Dívat se a vidět...

Konec... Několikrát jste psali, že chcete šťastný konec. Ale otázkou pořád zůstává... Co si pod pojmem 'happy end' předtavujete?

Děkuji , že jste semnou došli až sem. Ke konci. K tomu, co mělo přijít a přišlo. Psala jsem povídku díky Vám a pro Vás. Hlavně pro Vás.

Děkuji yellow za názory a rady. Jsem ráda za každého, který se sem podíval a napsal svůj názor. Opravdu to pro mou dušičku znamená hodně...

Děkuji, Vždy Vaše Salazaret... ;) :)

The night has reached it's end
We can't pretend
We must run
We must run
It's time to run
Take us away from here
Protect us from further harm
Resistence *

V poslední době jsem přemýšlel o hodně věcech. Ale až teď jsem si uvědomil, že nebyly důležité. Minulost ani budoucnost neřeším. Chci se věnovat jen okamžikům tady a teď. A já to udělal. Nepřemýšlel jsem. Ne. To nešlo. Ne v jeho náruči.

Severus mi dal všechno, oč jsem požádal. Teď vím, že jsme pro sebe stvořeni. Ale jak utéct před světem, který jsem kdysi tak mermomocí bránil?

Pro nás tady není místo. Možná kdysi bylo, ale ne teď. Svět je už moc zkažený. Nechápe, že láska… láska, tak čistá a nádherná, je důležitá. Svět nikdy nemiloval. Na, on nemohl. Pro Svět jsme jen loutkami. Nic víc a nic míň. Děkoval jsem Světu, když jsem stál na jezeře. Děkoval jsem Světu, když jsem pozřel jed. A nakonec… děkoval jsem mu, i když jsem přežil. Dvakrát. A přesto mě Svět odsoudil. Nezasloužím si lásku takovou, jakou si vyberu? Ne? Tak proč jsem přežil? Nechápu to…

„Měl bys spát, je něco před půlnocí…“ šeptl rozmrzele můj partner. Usmál jsem se.

„Spal jsem celý den…“

„A copak bys chtěl? Další kolo?“ zasmál se a políbil mě na temeno hlavy. Zasmál jsem se do jeho holé hrudi. Ach, Severusi, když chceš, umíš člověka rozesmát. Tohle je další věc, kterou na tobě miluji…

„Ne… přemýšlel jsem…“

„Ach… a nebolelo to?“ usmál se.

„Přestaň!“ zasmál jsem se znovu a lehce ho plácl po rameni. Znovu jsem se uložil na jeho teplé tělo a na chvíli zavřel oči.

„Co takhle projít se?“ zašeptal jsem. Oči jsem nechal zavřené. Stejně nic nevidí. Proč se namáhat s otvíráním.

„Teď?“ zeptal se udiveně.

„Proč ne? V tuto dobu je venku nádherně…“

„Hm…“

„Znám u jezera jedno krásné místo…“ lehce jsem ho pohladil po klíčních kostech a pak níž. Líbila se mi hladkost jeho kůže. Tak dokonalá.

„U jezera?“ přemýšlel. Pochopil mou narážku?

„Hm… tak nějak…“ zavrněl jsem. Políbil tu překrásnou pokožku. Chvíli bylo ticho. Ale já slyšel hodně zvuků. Ale nejvíc jeho srdce. Bušilo skoro jako na poplach. Políbil jsem místo, kde by mělo být.

„To zní jako velice dobrý nápad…“ řekl rozhodně.

Usmál jsem se. 

Noc dosáhla svého konce

Nemůžeme předstírat

 Musíme utíkat…

Musíme utíkat…

Je čas utíkat…

Dostat nás odsud pryč…

Ochránit nás před dalším zlem…

Odpor… **

*Resistence

** Překlad yellow