Malá ochutnávka z prvních 3 dílů

Už za dva týdny tady bude první díl. Těšíte se? Já strašně moc! Tuhle povídku mě baví psát! Ani nevíte jak!

Nikdo nic neví. Dursleyovi před dvěma dny zmizeli. Z ničeho nic. Žádné stopy po únosu, prostě nic! A pak je tu ten dopis, který Harrymu dnes přišel. Proč ho otvíral už u stolu? Zbytečně tím riskoval. Co kdyby v tom bylo něco víc? Kletba, která by ho ochromila? Nebo přenášedlo? Ten chlapec si neuvědomuje, v jakém je nebezpečí. Pořád nechápe, že Voldemortova hrozba je reálná! 

Ale jak ho ochránit? Jak zarazit další smrt? Ale ona si klidně přijde. Prochází hradem s tou svou kosou a čeká. Chladná a vypočítavá. Čeká a vyčkává na jakoukoliv chybu a pak bere. Někdy rychle a někdy v mučivých bolestech.

Podíval se na ruku, která ho pevně svírala. Nasucho polkl. V krku knedlík. Tiše vzlykl. Přesto to donutilo Brumbála na chvíli zastavit. Povzdechnout si. Tak tohle je ten zachránce kouzelnického světa? Ne. To už dávno ne. Zlomili ho, nebo ne? 

Harry vytrhl ruku ze Snapeova sevření a prudce vyrazil ke dveřím. Ale někdo ho popadl kolem pasu a pevně stiskl. Chlapec se začal prát. Nechtěl se dát zadarmo. Ne bez boje!

„Už… už jste někdy…“ Snape nechal větu nedokončenou. Ale přesto chlapec pochopil, na co se ho ptá. Polknul knedlík, který se mu usídlil v krku a otočil se na svého manžela. 

„N-ne…“ zakoktal a pak s lehkou červení, na tvářích, sklopil zrak.

„Dobrá… já…“ Lektvarista se podíval na chlapce před sebou. Seděl tam jako hromádka neštěstí a celý se třásl. A tohle má být jeho milenec? Manžel se kterým je nucen spát? Kvůli zachování a ustálení jejich magie? Je to jen dítě, které donutily dospět!

Tak co? Líbilo se aspoň trochu? Já moc doufám, že ano.

Vy všichni, jste mou inspirací. Mou múzou. Mou duši.

Děkuji za Vás.

Děkuji za sebe.

S věrnou a nikdy nekončící láskou Vaše Salazaret