Bylo by to tak moc zlé, kdyby už neviděl? Ale možná je naděje, budu se ji snažit vložit do dalších dílů... :) A jestli opravdu toužíte po dalším díle... Možná se nechám přesvědšit a odpoledne ho sem hodím... Ale zatím nic neslibuji :)
Vzdát se...
02.05.2011 00:00
Mé zlatíčka... Ani nevíte jak jsem moc ráda, že se Vám tahle velice krátká povídka líbila. A můžu říct... tedy nevím jestli můžu říct, ale připravuji dalších 6 dílů. Takže vidíte, co semnou Vaše komentíky dělají. Děkuji...
yellow víš o tom, že jsi úžasná? Děkuji, že jsi tak trpělivá při opravě mých povídek!
S láskou Salazaret
Proč to tak bolí? Chtěl jsem otočit hlavou, ale neměl jsem na to dost síly. Potil jsem se. Bylo mi zle od žaludku. Tak takováhle je smrt? Bolí víc, než ztráta někoho, koho jsem miloval. Láska. Směšný cit. Už na ni nevěřím. Já už nevěřím ničemu. Ani sobě a svým pokusům. Kolikrát budu muset ještě skočit, než opravdu zemřu. Skočit? Kdybych mohl, plácl bych se do čela. Proč mě to nenapadlo dřív? Astronomická věž. Dnes? Raději to odložíme na dobu, kdy mi bude lépe.
Ale opravdu nechápu, jak mě tohle nemohlo napadnout dříve. Tohle bych určitě nepřežil a je v tom ten kousek adrenalinu, který potřebuji. Snažil jsem se usmát, ale opravdu mi to nešlo.
Všude okolo mě byla tma. Tak černočerná. Přesně jako jeho oči. Už je nikdy neuvidím. Škoda, že nepřišel. Měl šanci. Já mu ji opravdu dával. Snažil jsem se. Ale všechno je na dvě věci a můj život taky. Život? Ne, tohle nikdy nebyl můj život. Ale copak jsem toho chtěl tolik? Opravdu jsem tak chamtivý, když chci jen pocítit kousek lásky? Malý kousíček.
Jak dlouho už tu ležím? Nevím, nevnímám čas. Ale několik dní určitě. Kolem mě se pořád někdo míhá. Ale nevidím je. Proč? Proč je tady taková tma? Anebo je tu pořád tma? Že by byl večer? Ale to je nesmysl.
Další unavený povzdech. Chtěl bych někoho, ke komu bych se přitulil. Chtěl bych cítit. Jednou ale budu. Tam… tam nahoře. Slibuji, že tohle zvládnu. Říká se do třetice všeho dobrého.
Ale ta tma mě děsí. Znovu jsem otevřel oči a znovu ji uviděl. Nikdy nekončící tunel. Žádné světlo. A pak tu jsou oni. Proč brečí. Nechápu to…
Ale už jsem se mohl aspoň hýbat. Byl tu klid. Pokusil jsem se vstát. Je nejlepší čas na další pokračování, už jsem ležením strávil víc než dost času. Svého času…
Diskusní téma: Vzdát se...
Re: Re: Ooch nee :(
Kiki | 02.05.2011
no, kdyby neviděl, tak silně pochybuji že by do astronomické věže trefil, alespoň to by dalo Sevíkovi šanci..ale na druhou stranu, třebas pohyblivé schodiště může mít úplně stejný efekt :D
Re: Re: Re: Ooch nee :(
Salazaret | 02.05.2011
Jen otázkou zůstává... dostane vůbec šanci dostat se z postele?