Salazaret, ještě nikdo mě nedokázal rozbrečet tolikrát za den! :) Ale aspoň, že si Sev přečetl ten pergamen a stihnul doběhnout včas :) Těším se na pokračování (teda, jdu číst dál) ;)
Nic nevzdávám!
03.05.2011 00:00
Poslední díl, první mini série. Snad... se Vám nebude zdát tak kýčovitý jako mě. Ale to nechám posoudit Vás.
Kapitolku věnuji všem, kteří u předešlích dílečků zanechali nějaký ten komentík. Děkuji! Díky Vám, jsem se rozhodla napsat pokračování. Ale neřeknu kdy začnu přidávát, ale nejspíš až to dokončím... Děkuji i yellow za úpravu a opravu a hlavně za slova, kterýma mě popohání kupředu!
Děkuji, Vaše Salazaret
Už vím…
Že stačí dotek pouhý,
stačí pohled dlouhý,
nemusím se ptát,
zachytíš můj pád,
vím to tisíckrát!
Stačí dotek pouhý,
stačí pohled dlouhý.
Teď nemůžu to vzdát,
zahodím součet ztrát,
víru v sobě mám.
Nic nevzdávám!
Přecházel jsem po své ložnici. V kruzích, už několik hodin. Ale Potter mi nedal spát. Pořád jsem na něj musel myslet. Proč? Já nechápu své myšlenkové pochody. Ještě před několika dny bych si ho ani pořádně nevšímal. Ale teď? Je tohle lítost? Ne, to určitě ne. Proč bych toho Zlatého chlapce měl litovat? Neudělal nic tak světoborného, aby si mou lítost zasloužil. Třeba to vše byla jen nehoda. Ano! Jednoznačné Ano! Byla to nehoda a už se k tomu nebudu vracet.
Pomalu jsem rozepínal knoflíček po knoflíčku svého pláště. Ale pořád jsem myslel na něj. Na to vyhublé tělo ležící na ošetřovně. Vypadal tak ztraceně. A ještě teď. Je slepý. Už nejspíš napořád. To ten jed. Proč si vybral zrovna tenhle? Proč to nedokážu pochopit?
Když v hlavě prší celý den,
když bloudím domem bez oken,
slova jen křídly víří prach,
směr se mi ztrácí v uličkách.
Snažím se najít sílu žít,
snažím se najít v sobě klid.
Já vím, já vím musím dál jít.
Štve mě! Potter! Ne, už dávno ne Potter. Harry, jen Harry. Už v něm nedokážu vidět Jamese. Je až moc podobný křehké Lily. Mé múze, mé drahé přítelkyni a lásce. Ach, Lily. Proč se tvůj syn chtěl zabít? To mu na nikom nezáleží? Na sobě?
Chtěl jsem složit hábit do skříně, ale vypadl z něj malý pergamenový list. Zvednul jsem ho a chvíli ho otáčel v ruce. Zamračil jsem se. To jsem ho celé dva týdny nosil u sebe?
Otočil jsem ho a přečetl si těch pár hořkých slov.
A pak cítím,
hvězdy svítí,
s nadějí vím, už vím!
Otočil jsem se a rozběhl se. Ne! Tohle ne! Jestli to udělá zase! Dnes! Vím, že to má být dnes. Tak jako jsem to věděl tehdy, tak to vím teď!
Proběhl jsem okolo hloučku studentů, kteří tu určitě neměli po večerce co dělat. Ale to mi bylo jedno.
Vrazil jsem na ošetřovnu. Zarazil se na jejím prahu. Zrovna se pokoušel slézt z postele. Nedbal jsem na divný pohled lékouzelnice, která přišla chviličku po mně. Udělal jsem dva dlouhé kroky a popadl tu zkřehlou schránku do náruče.
„Promiň… nechápal jsem…“ šeptal jsem. Pořád dokola. Jednou. Podruhé. Potřetí! Musí to vědět. Už mu nedovolím si ublížit.
Jen se vyplač můj malý Nebelvíre. Můj. Ano. To je ono, co jsme celou to dobu nedokázal pochopit. On je můj!
Stačí jen krok pouhý,
první nádech dlouhý
a vím na každý pád,
zas najdu sílu vstát
a budu bojovat. *
* David Deyl – Nic nevzdávám
Diskusní téma: Nic nevzdávám!
... :)
CatNeko | 28.02.2012
Teda musim uznat, že dlouho mi nelezl mráz po zádech jako po přečtení všech kapitol. Dobře napsané - jen bych měla dotaz (jestli to teda neni někde psané... :D), ten text nezi je nějaká píseň, nebo jsi to taktéž vymyslela? :)
...
ZJTrane | 09.06.2011
nedokážem opísať ako sa mi táto poviedka páčila. Pri tejto poslednej kapitole sa mi tajil dych a napriek krásnemu koncu je mi tak nejako smutno, možno za to, čo všetko vytrpeli, možno za to čo ich ešte čaká, ale som strašne šťastná za ten koniec. A úplne najviac som zvedavá na druhú nádielku "střípků" DOKONALÉ
...^^
Kuro-nii | 03.05.2011
Dospěla jsem k závěru, že nejkratší povídky, jsou ty nejkrásnější... Protože tohle se vlastně nedá ani slovi popsat, jak moc se mi to líbilo. Píšeš tenhle žánr opravdu úžasně, ty pochmurné děje. A Harry tedy zůstal slepí ? Jen tak abych si byla jistá.
vážně nádherné, pokud ještě někdy napíšeš něco podobného, budu moc šťastná :)
Re: ...^^
Salazaret | 04.05.2011
Moc moc děkuji za krásný komentář. A určitě se nemusší bát. Další kapitolky už jsou připravené :D :D
Děkuji, Tvá Salazaret
Krása!
Slimča | 03.05.2011
Salazaret, děkuji ti za úžasné počtení! Přiznám se bez mučení - stejně jako u tvých ostatních rozepsaných povídek jsem zbaběle čekala na konec. Dokážeš člověka velice krásně vtáhnout do děje a já se jednoduše bála, že bych špatný konec nerozdýchala. :-) Inu, dobře to dopadlo. Alespoň nikdo neumřel a ti dva mají naději. A pokračování? Těším se, ale... No prostě budu doufat v happyend. :-)))
P.S.: Harryho sebevražedné stavy jsi popsala úžasně děsivě. Brrr, ještě teď mám husí kůži.
Re: Krása!
Salazaret | 03.05.2011
Slimčíku, ani nevíš jak moc jsem ráda, že se ti povídka líbila. A neboj u téhle povídky bude happy end... aspoň v to doufám, může se stát, že mi něco vnukne myšlenku a já to prostě ukončím... Ale asi ne. Musí být šťastný konec, jinak to ani nejde...
Harryho myšlenkové pochody jsou... zvláštní, já vím. Ale píšu to co cítím a tak nějak jsem to přenesla na mou hlavní postavu.
Ještě jednou děkuji, Tvá Salazaret
uf já si oddechla
bacil | 03.05.2011
držela jsem palce aby to dopadlo dobře. Máš mé neskonalé díky za tak úžasnou povídku. Doslova jsem od začátku až do konce nedýchala (no sem tam musela, přece jenom to pár dní trvalo :-))))
Tak a teď jsem zvědavá co zajímavého na ty dva chystáš dál??????
Re: uf já si oddechla
Salazaret | 03.05.2011
Ach ano... další tři dílečky mám nachystané... ale ještě nemám hotovy ty další tři. Což mi trochu vadí... Jaksi... nerada bych sev vkládala další díly a třeba věděla, že to nedokončím. Takže dopíšu a pak ihned vložím.
Děkuji za podporu! Tvá Salazaret
:)))
grid | 03.05.2011
Takže Severus pochopil. Som rada a súhlasím s predchádzajúcou komentujúcou, dielko sa mi páči a dúfam v skoré pokračovanie. Vďaka, Sal.